Šaháda

Je to jen pár slov, která člověk pronáší, když se stává Muslimem, ale mají opravdu velkou váhu. Těmito slovy člověk přijímá Boha jako Jediného Boha a Stvořitele a přijímá proroctví Proroka Muhammada (SAWS). S těmito slovy člověk opouští nevíru, nevědomost a tápání a vstupuje k poznání a Božímu vedení. Člověk se může stát Muslimem kdykoliv, proto neváhejte a poproste Boha, ať jste kdekoliv, aby vás dovedl k Pravdě. A toto jsou ona slova:

,,NEEXISTUJE ŽÁDNÝ JINÝ BŮH NEŽ ALLÁH A MUHAMMAD JE JEHO PROROKEM.“

Šaháda se pronáší nejčastěji v arabštině:

,,LA ILAHA ILA LÁH MUHAMADUN RASULULÁH.“

S těmito slovy se člověk stává Muslimem. Šaháda neboli prohlášení Víry je smlouva, kterou člověk uzavírá s Alláhem: že bude po celý život dodržovat Boží nařízení a kráčet ve stopách Proroka Muhammada. Šaháda představuje první krok v novém životě jako Muslim a vše co bylo předtím, je člověku automaticky odpuštěno, je to jedno, co dřív dělal a jak se choval. Od vyřčení šahády se člověk stává Muslimem a novým člověkem; a všichni Muslimové se mezi sebou chovají přátelsky a s respektem, jsou si rovni bez ohledu na to, co bylo dřív; i kdyby onen Muslim byl ještě včera zařčeným nepřítelem Muslimů. V islámské historii se to jen hemží lidmi, kteří dříve, než konvertovali, Muslimům škodili.

Pouto Islámu je mnohem silnější než i ten nejlepší původ či majetek. Vůbec nezáleží na tom, jestli je nový Muslim běloch nebo číňan a zdali konvertoval ve vile nebo v pidi mešitě, původně chatrči. Také nezáleží na tom, z jaké je rodiny.... Před Bohem si jsou všichni lidé rovni. Mezi Muslimy, kteří upřímně praktikují Islám podle Svatého Koránu a sunny, najdete harmonii, pochopení a přátelství; je to velmi evidentní např. v období pouti do Mekky, kdy se přes milión naprosto cizích lidí sejde v Mekce, a po dobu několika dnů společně jedí, spí, žijí a uctívají Boha na naprosto maličkém a neadekvátním prostoru. A jejich jediným pojítkem je Víra v Boha a to, že jim přikázal vzájemnou toleranci a snášenlivost při pouti do Mekky.

Na skutečný význam šahády také poukazuje fakt, že je součástí modlitby; každý Muslim ji opakuje aspoň 5x denně. Význam první části, tedy že není boha kromě Alláha, je to, že člověk uctívá pouze Jeho; není tedy v zajetí populární hudby či televizních seriálů, neskáče z mostu kvůli bankrotu své firmy ani z nešťastné lásky, neslintá po žádném idolu z řad herců či hereček a neumírá záští při pohledu vily politiků. Místo toho si největší lásku a vděk schovává pro Boha, ví totiž, že On je poskytovatelem všeho. Do života Muslimů patří samozřejmě láska i krása. Ale proto, aby si je člověk mohl užít, musí všechno být podle určitých pravidel.

První část šahády dále znamená, že se člověk nesnaží být akceptován v určité skupině lidí, někam zapadnout, nekupuje lidem dárky aby ho brali, neuplácí, nepodlézá apod. Žije tak, aby se zalíbil Bohu a to je pro něho nejhlavnější. Protože s úspěchem u Boha leží životní úspěch. Muslim je nezávislý a silný jedinec. Z posměchu či urážek si nic nedělá a v těžkostech nepropadá panice; je si vědom toho, že všechno, co ho postihne, je od Boha,  je to pouhá zkouška a nikdo kromě Boha ho jeho problému nezbaví. A Alláh ve svém Milosrdenství na žádného upřímného člověka nenaloží víc, než kolik unese.

Do druhé části šahády patří, že Muhammad je Prorok Boží. Je to tedy uznání jeho proroctví a uznání jeho práva na respekt, následování a úctu. Prorok Muhammad je pro Muslimy nejlepším člověkem, který kdy žil.

Šaháda pro Muslima není v žádném případě jen opakovanou frází či shlukem náhodných slov... Je to věta úzce spojená s upřímností záměru a odhodláním jít po přímé cestě k Bohu.

Náboženstvím jediným u Boha je věru Islám.  (3:19)

Kdo touží po jiném náboženství než po islámu , nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.   (3:85)